so who i am?.

2. září 2017 v 23:09 | korre |  me
so who i am?.

Ještě, než dneska zavřu oči a půjdu spát, chtěla bych tohle stihnout srozumitelně sepsat a dát vlastně sama sobě najevo, jak se cítím.
Na věšáku vedle mé skříně visí dvě věci.
Delší dámský kabát a tmavá bunda. Obě věci poukazují můj charakter. Jedna z těch věcí ukazuje mojí holčičí stránku, naopak když přijde to druhé období, látky se náhle vystřídají. Nevystřídají se však jen věci, vystřídám se celá já. Fyzicky, či psychicky, to už je jedno. Spíše mi jde o ten pricip a důvod proč se tak vlastně cítím. Občas jsem až "neskutečně" ráda, že jsem se narodila jako žena, tohle však setrvává jen určitou chvíli . Někdy to jsou dny, sem tam zas hodiny, dokonce i z minuty na minutu. Pak se ve mě přepne, pěkný dívčí svetr nahrazuje oversized obey pánská mikina, a v hlavě si promítám, proč jsem se nenarodila jako kluk. Dokázala bych vyjmenovat pár řádků důvodů, proč je pro mě lepší být opačné pohlaví. To si však nechám pro sebe.

Momentálně sedím na posteli a přemýšlím, co dál. Moje nehty jsou nalakované na rudě červenou. Za jak dlouho to bude tentokrát, kdy je budu odlakovačem a odličovacím tamponkem dávat dolů.
Tak jak to se mnou tedy bude?
Změní se někdy tenhle můj stav? Třeba až přejde puberta? Ujasním si co vlastně chci? Nebo jsem prostě člověk, narozený ve špatném těle...
Uvidím, dám tomu o něco více času a ještě počkám. Doufám že to nebude trvat dlouho. Protože nevím, jak dlouho ještě tohle vydržím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | Web | 2. září 2017 v 23:44 | Reagovat

Myslím si, že to přejde. Měla jsem takové stavy občas. Někdy je mám i teď. Ale nikdy mi nepřišlo, že bych byla muž v ženském těle. Spíš si to odůvodňuji tím, že se prostě občas ráda cítím víc pohodlně než obtáhlá svatříkem, namalovaná s uplýma džínama.
To, že musím začít pít moc dobře vím. Ale je to těžké když nemám potřebu pít. Snídam každý den, ale dnes (nebo občas se stane) jsem se probudila nafouklá a s naprostou nechutí k jakémukoli jídlu.

2 korre korre | Web | 2. září 2017 v 23:48 | Reagovat

[1]: Uvidím. Ohledně pití to chápu, já měla to samé. A tak nějak mi pomohlo, že jsem vždycky u sebe měla nějakou pet láhe s vodou a měla jí u pusy. Nevědomky jsem pak ucucávala vody a během chvíle láhev byla prázdná. Zkus to. Jinak nevím, zdali tě to nějak upozorňuje, když takhle reaguji na tvůj komentář. Ať to tady nepíšu zbytečně, kdyžtak bych to psala na tvůj blog.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama